V pátek 25.10.2024 proběhlo v naší službě

Centrum denních služeb velice krásné setkání čtyř žen.

Ve společnosti je zcela běžné, že se ženy neptáme na věk a ani s ženou o věku nemluvíme, ale dnes uděláme výjimku.

Hlavní hrdinkou našeho sekání byly ty nejstarší, Paní Poldina S. 97 let a její o deset let mladší sestra paní Věra B. Dále pak dcera paní Poldiny a v neposlední řadě paní moderátorka Špičková z Paměti národa.

A právě paní Poldina je uživatelkou naší služby CENTRA DENNÍCH SLUŽEB.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že paní Poldina ve svém věku bude již unavená životem a obtěžkána léty, opak je pravdou. Tato dáma, která má, jak sama říká 97 let, je v rámci možností soběstačná, vitální a zajímající se stále o aktuální dění.

Jelikož v našem zařízení probíhají různé reminiscenční aktivity, při kterých si paní Poldina vzpomíná na své mládí, a do vínku kromě krásné duše dostala také tuhý kořínek a dar vypravovat, napadlo nás kontaktovat organizaci Paměť národa, která nahrává příběhy dříve narozených.

Příběh paní Poldiny a její sestry je velice zajímavý a začíná na Ukrajině.

Přibližně v roce 1856 odešli Češi na území dnešní Ukrajiny na vyzváni cara, s těmito Čechy odešel i pra děd těchto sester, bylo mu okolo 6 let. Tito Češi založili vesnici Čechohrad nedaleko města Melitopol. Paní Poldina si na svého pra děda velice dobře pamatuje, protože když umíral, bylo mu 102 let.

Obě dámy povídali o životě na statku, ke kterému patřilo 150 hektarů půdy, soužití s Rusy, kteří u nich pracovali jako nádeníci, bolševickém převratu, odvodu dědečků a tatínka do Gulagu, bídě, hladu, těžké práci a nejisté budoucnosti, smrtící válce ale také o šťastném shledání, lásce, dětech a naději a štěstí.

Tato skutečnost je aktuální i dnes, právě v této oblasti probíhá válka a těmto dámám trhá srdce, když vidí svůj rodný kraj ve stejné situaci znovu.

Také poukázaly na to, že dnes velice plýtváme jídlem a nevážíme si základních věcí, poněvadž jsme nezažili válku a její následky.

Výsledkem tohoto sezení bude paměťová stopa, která bude dostupná na webových stránkách Paměti národa. A pokud vás zajímá příběh paní Poldiny nebo příběh dvojitých remigrantů původem Čechů, kteří se v 50 až 60 letech znovu navrátili do vlasti svých otců, sledujte facebookové stránky naší služby. Hned jak bude tento příběh zveřejněn, budeme ho zde s vámi sdílet.

My všichni přítomní tohoto krásného setkání jsme si odnesli domů velká moudra, která jsou v zásadě jednoduchá: buďme na sebe hodní, neplýtvejme jídlem, oblečením a nedopusťme, aby umírali nevinní.

Děkujeme sestrám za možnost být u tohoto počinu a vyslechnout si jejich životní příběh.